pátek 11. prosince 2015

TOP 5 Vánočních filmů

Už i já jsem se naladila na vánoční vlnu a dneska vám sepíšu svůj seznam filmů, bez kterých si Vánoce neumím představit. Takže jdeme na to!

5) Tři oříšky pro Popelku
To je prostě klasika, no uznejte ;-) Nádherná Popelka v podání Libušky Šafránkové a charismatický princ (a pro mě asi nejhezčí princ v historii české kinematografie) Pavel Trávníček. Scéna, kdy si má princ vybrat dívku k tanci s zavřenýma očima a před něj skočí Helena Růžičková. Nejlepší!



 4) Anděl Páně
Nejhezčí pohádka! Ivan Trojan a Jiří Dvořák jsou nepřekonatelní. Nejvíc se mi líbí, jak se snaží ukázat, že i peklo dokáže pomáhat. Krásná pohádka, pokud jste ji ještě neviděli, doporučuji okouknout.


3) Sám doma
Kdo by neznal větu: "Mám pocit, že jsme doma nechali něco důležitého!" Další vánoční klasika. Každý rok s těším na špičkování Harryho a Marva, na kousky, které jim Kevin vyvede a na tu pravou americkou vánoční atmosféru.


Tento film jsem viděla snad 10krát. Kate Winslet a Cameron Diaz mám ráda i normálně, ale v tomhle filmu miluju Judea Lawa. Nepřekonatelný, krásný a zábavný. Jacka Blacka nemusím, ale v tomhle filmu mi nevadí, dokonce bych řekla, že tam skvěle padne.


A fanfáry, prosím:

Jako pardon, ale kdo tenhle film neviděl, tak je normální kulturní barbar! ;-) Největší klasika všech dob na naše Vánoce. Každý rok se těším, až ho budou dávat v televizi (na kterou jinak skoro nekoukám) a vyloženě si ho užívám. Film jsem viděla tolikrát, že ho znám zpaměti a stejně tam pokaždé najdu další kousek, kterého jsem si ještě nevšimla.


úterý 21. července 2015

Francie - Pays Cathare

Šplhání, výlety a krásné vyhlídky.

Každý rok se alespoň na jeden katarský hrad vydáme. Pokaždé, když v Narbonne-Plage, kde máme apartmán je pod mrakem  tak nějak to není na ležení na pláži. Jenže nám nikdy nedojde, že jinde je třeba hezky. Pokaždé, když takhle někam vyjedeme, tak v cílové destinaci je krásné slunečné a ohromně teplé počasí. Teď si představte, že chcete jet na výlet a když tam  přijdete, tak šplháte na hory a do zad ám pálí sluníčko se silou cca 35°.

Vždy se vydáme na nová a nová místa. Jenže protože to jsou hrady, tak už ze své podstaty nejsou v údolí, že :-D Ve Francii ještě ke všemu nemají ukazatele s počtem metrů/kilometrů, ale s minutami. No uznejte, jak přesné to asi může být? Takže postupem času jsem začala být alergická na ukazatele s panáčkem s batohem na zádech. Ne, že by mi vadilo chodit po těch hradech, naopak. Ale když tam je "15 min" a vy už lezete do kopce 40 minut a ještě nejste nahoře, tak mi to opravdu vadí - a to nechodím pomalu ;-)


Zdroj

Když už se vyškrábete na horu, vždy na vás čeká nádherný výhled do krajiny.




neděle 5. července 2015

Narbonne

Historické město, ale i kafíčkový ráj.


Pokud někdy zavítáte do Narbonne (což doporučuji), rozhodně nemiňte katedrálu sv. Justa a Pastora. Je monumentální. Krásně zpracované popisky k jednotlivým zastávkám na trase, které jsou jak anglicky, tak i anglicky (taky máte problém při překladu, že nemůžete najít český ekvivalent slov? :-) Když obejdete katedrálu dokola, tak uvidíte, že je nedokončená. Prostě nádhera!

Na náměstí jsou odkryté archeologické vykopávky, kde můžete vidět římskou silnici Via Domitia (propojující Itálii s římskými koloniemi ve Španělsku). Můžete sejít až úplně dolů (asi 2 metry pod dnešní úrovní náměstí) a projít se po ní. Je to zajímavé procházet se po skoro dvou tisících letech staré kamenné cestě.

A protože jsme ve Francii, kolem celého náměstí jsou nejen staré krásné domy, ale ve většině nich v přízemí jsou menší kavárničky. Budu upřímná, nevypiju esspreso  (je ne mě moc silné a hořké - jediná výjimka byla v Miláně, kde to presso bylo s Nutellou, ale zase sladké jako cumel)), proto si vždy dávám "café kréme" (jak se to píše francouzsky netuším). Francouzi totiž neznají pojem Latté Macchiato (anebo jsem se ještě nesetkala s kavárnou, kde by věděli, o čem mluvím). Dostanete vlastně větší kafe zalité mlékem - nečekejte ale bohatou pěnu jako u lattéčka.

Od náměstí vede jedna cesta, tedy vede jich víc, ale mě zajímá jen ta jedna. Jsou tam různé obchody - Bijou Brigitte, Promod, Yves Rocher, Claire´s, Pimkie a moje nejoblíbenější M&S Mode. Upřímně, každý rok se tam těším, protože si odtamtud odvážím neskutečné množství oblečení. No a protože tam jezdíme v první polovině září většinou chytneme po sezónní slevy na letní kolekce. Nejsou to slevy jako u nás (PC 800,- a NC 450,-), ale vážně je to znát. Samozřejmě nesmí chybět Sephora a Marionnaud. Tam se chystám nalétnout letos :-)

středa 1. července 2015

Francie

Francie, moje láska, srdcová záležitost.

Narbonne - Plage

Určitě to znáte - od dubna se těšíte na dovolenou a nemůžete se dočkat konce srpna, na všechno, co vás na dovče čeká - moře, krásné letní počasí (na které se letos těším víc než předchozí roky), dobré jídlo a čtrnáct dní dlouhý shopping ;-)

Letos se už po deváté vracíme na stejné místo - Narbonne-Plage. Prázdninové přímořské městečko cca 15 km od okresního města Narbonne. Vzhledem k tomu, že tam jezdíme na konci prázdnin, tak tam moc "kulturního" vyžití nestíháme, ale já jsem třeba naprosto spokojená s procházkou po pobřeží.Do Francie jezdíme autem, kam letos hodláme naložit i naší fenečku (na to jsem docela zvědavá :-) )


Cesta přes Německo je samozřejmě v pohodě, většinou neomezená rychlost, takže si to svištíme jak jen nám to nosič na kola a střešní box dovolí. Po přejezdu do Francie si musíme ale dávat pozor (omezená rychlost jako u nás 130 km/h). Velký rozdíl je i při placení daní - v Německu se (zatím) nic neplatí, kdežto ve Francii mají zavedený systém mýtného. My například na trase Mulhouse-Besancon-Lyon-Orange-Montpelier-Narbonne zaplatíme kolem 85 €.

Když vyjíždíme na výlety, tak ale nenajíždíme na dálnici (modré označení ukazatelů), ale jedeme na "silnice 1. třídy", které jsou označeny zeleně. Velmi doporučuji! Mýtné se na nich neplatí, mnohdy jsou čtyř pruhové a hlavně je u nich hezčí okolí. Prostě je na co koukat - ať už to jsou zříceniny hradů, nebo prosté vinice.

Při tak dlouhé cestě je fajn si dopředu zarezervovat motel na přespání - v našem případě je to Ibis. My vždy zvolíme ten v Besanconu, který je zhruba po půlce cesty. Pak už nás čeká "jen" asi 600 km do cíle.

Pokud navigace nebo rádio před Lyonem hlásí obrovské zácpy (jednou se nám stalo, že zácpa byla na 6 hodin zpoždění), tak před Lyonem uhýbáme směr Clermont-Ferrand a jedeme přes Viaduc de Millau. Upřímně můžu říct, že pokud chytnete krásné slunečné počasí, tak je to nádhera. Přímo u něj je i odpočívadlo, takže můžete zastavit a navštívit muzeum nebo vyšplhat na vyhlídku a celý si ho vyfotit, jako já: